Trump a Putin: Jak Musk a Prigožin Ovlivňují Politiku

Glosa: Trump měl svého Muska, Putin zas Prigožina. Ta paralela trochu děsí

V politice, jakkoliv se to někdy zdá být divoké divadlo, existují paralely, které nenechají chladným ani toho největšího skeptika. Dva vůdci, každý z jiného konce světa, si oba najdou svého silného spojence v podnikatelském světě. Oba tyto spojenci pak mají vliv, který přesahuje běžné podnikatelské zájmy a zasahuje přímo do státních a někdy i mezinárodních záležitostí. Donald Trump měl Elona Muska, Vladimir Putin má Jevgenije Prigožina. Ano, ta paralela může být trochu děsivá.

Elon Musk, technologický vizionář a CEO společností jako Tesla a SpaceX, byl často vnímán jako blízký spojenec bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoli Muskova podpora Trumpa nebyla nikdy úplně jednoznačná nebo vyloženě politická, jeho schopnost ovlivnit veřejné mínění a technologický průmysl v USA je nesporná. Muskovo vystupování na Twitteru, jeho kontroverzní názory a rozhodnutí, vše mělo a stále má obrovský dopad na americkou veřejnost a politiku.

Na druhé straně globusu, v Rusku, máme Jevgenije Prigožina, zvaného také „Putinův kuchař“. Prigožin, majitel soukromé vojenské společnosti Wagner, je mužem s mnohem temnějšími vazbami na Kreml. Jeho skupina byla zapletená do mnoha konfliktů po celém světě a je obviněna z interferencí ve volbách v USA v roce 2016. Jeho vliv na ruskou i mezinárodní politiku je těžký a nebezpečný, a jeho spojení s Putinem je jasně pro oba výhodné, ale zároveň vysoce problematické.

Co tedy dělá tuto paralelu tak děsivou? Možná je to skutečnost, že oba tyto muži, Musk a Prigožin, ačkoliv jsou z různých sfér a mají odlišný rozsah působnosti, oba ukazují, jak mohou mocní jednotlivci ovlivnit politické dění v jejich zemích a někdy i globálně. V obou případech vidíme, jak mohou osobní a podnikatelské vazby zasahovat do vedení státu a jak může být politika manipulována těmi, kteří stojí za trůnem.

Zatímco Musk může představovat určitou formu "technokratického idealismu", Prigožin představuje zcela jiný model, model "temného oligarcha", který nemá problém použít sílu a manipulaci. Oba příklady by měly být pro nás výstrahou, připomínkou toho, že politická moc a vliv mohou mít mnoho forem a že jejich kontrola a transparentnost by měly být v demokratické společnosti na prvním místě.

Tato paralela mezi Trumpem a Putinem, i když může být na první pohled fascinující, nese s sebou vážná rizika a poučení. V politice, stejně jako ve veřejném životě, bychom měli být ostražití a vědomi si potenciálních následků těchto spojenectví. Jak historie ukazuje, když se podnikatelé stávají stínovými vládci, výsledky nemusí být vždy k prospěchu většiny.