TMBK: Kdo s koho. Mstivý Fico Ukrajincům stále nedodává elektřinu
V posledních měsících se v médiích často skloňuje jméno slovenského premiéra Roberta Fica a jeho postoj nejen k Evropské unii, ale především k Ukrajině. Jedním z nejdiskutovanějších témat je rozhodnutí Slovenska blokovat export elektřiny na Ukrajinu. Tento krok vyvolal vlnu kritiky v mezinárodním prostoru a ovlivnil i energetickou situaci v regionu. Jaké jsou důvody tohoto kroku? Jaké to má dopady na Ukrajinu, Slovensko a okolní země? A jak na tuto situaci reagují evropští lídři? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Historie slovenského exportu elektřiny na Ukrajinu
Slovensko patří mezi významné hráče na poli energetiky ve střední Evropě. Jeho elektrárny, především jaderné (Bohunice, Mochovce), dlouhodobě vyrábějí více elektřiny, než země sama spotřebuje. Přebytek se tradičně vyvážel nejen do České republiky, Maďarska, ale v posledních letech také na Ukrajinu, která kvůli ruské agresi čelí obrovským výpadkům v energetické infrastruktuře.
Od roku 2014 do roku 2023 Slovensko exportovalo na Ukrajinu až 2 TWh elektřiny ročně, což představuje přibližně 2 % celkové ukrajinské spotřeby. Po ruských útocích na ukrajinské elektrárny v zimě 2022/2023 se poptávka po slovenské elektřině ještě zvýšila. Zatímco v roce 2021 Ukrajina dovezla ze Slovenska 1,8 TWh elektřiny, v roce 2023 to bylo už 2,3 TWh.
V lednu 2024 však slovenská vláda premiéra Roberta Fica bez předchozího varování export elektřiny na Ukrajinu zastavila. Podle oficiálního vyjádření šlo o ochranu slovenských spotřebitelů a energetické bezpečnosti. Kritici ale upozorňují, že skutečným důvodem je Ficova politická mstivost vůči Ukrajině, která se slovenské vládě nelíbí kvůli jejímu postoji k válce a některým výrokům prezidenta Zelenského.
Jaké jsou důvody slovenského rozhodnutí?
Oficiální stanovisko slovenské vlády zní, že export elektřiny na Ukrajinu by mohl ohrozit stabilitu slovenské energetické sítě a zvýšit ceny pro domácí spotřebitele. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vzhledem k nárůstu cen na burze a nejistotě ohledně dodávek paliva pro jaderné elektrárny je třeba být opatrný.
Pod povrchem však zní i jiné hlasy. Někteří slovenští politici, včetně opozičních, tvrdí, že vláda Roberta Fica se snaží přiblížit proruskému táboru a využívá energetiku jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. Tento krok byl kritizován i z Bruselu: eurokomisařka pro energetiku Kadri Simson označila slovenské rozhodnutí za „nešťastné a necitlivé“ vůči zemi, která čelí ruské agresi.
Fico sám se netají svým kritickým postojem k ukrajinskému vedení a svými výroky často rozděluje slovenskou společnost. V rozhovorech opakovaně prohlašuje, že „Slovensko není povinno zachraňovat Ukrajinu na úkor vlastních občanů“. Zároveň však nezveřejnil žádné konkrétní analýzy, které by dokazovaly ohrožení slovenského trhu při pokračování exportu.
Dopady na Ukrajinu: Výpadky, vyšší ceny, závislost na jiných zemích
Ukrajina je v otázce energetiky v mimořádně složité situaci. Od začátku války v únoru 2022 byla zničena více než třetina ukrajinské energetické infrastruktury. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) ztratila Ukrajina v roce 2023 přes 40 % své výrobní kapacity v důsledku bombardování elektráren a rozvoden. Každý den proto čelí výpadkům proudu v několika regionech, což značně komplikuje život civilistům i průmyslu.
Ztráta slovenské elektřiny znamená pro Ukrajinu citelný zásah. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka bude nutné hledat nové dodavatele. Alternativy jsou však omezené: Polsko ani Maďarsko nemají dostatečné kapacity a elektřina z Rumunska je dražší o 15–20 %.
| Země | Rok 2023: Export elektřiny na Ukrajinu (TWh) | Průměrná cena (EUR/MWh) |
|---|---|---|
| Slovensko | 2,3 | 98 |
| Maďarsko | 0,5 | 112 |
| Polsko | 0,2 | 120 |
| Rumunsko | 0,7 | 117 |
Výpadek slovenského exportu tak znamená nejen objemový, ale i cenový problém pro Ukrajinu, která musí nakupovat dražší elektřinu z jiných zdrojů a zároveň čelit dalším výpadkům v dodávkách.
Vliv na slovenský trh a domácí spotřebitele
Otázkou zůstává, zda rozhodnutí vlády mělo skutečně pozitivní dopad na slovenské domácnosti a průmysl. Podle dat slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO) nebyly ceny elektřiny pro domácnosti v prvním pololetí 2024 ovlivněny exportem na Ukrajinu — ceny na burze stagnovaly okolo 100 EUR/MWh, což je v evropském průměru.
Slovensko navíc dlouhodobě vyrábí více elektřiny, než samo spotřebuje. V roce 2023 činila domácí spotřeba 28,5 TWh, zatímco výroba dosáhla 32,7 TWh. Přebytek tedy činil přes 4 TWh, což umožňuje pokračovat v exportu, aniž by byl ohrožen domácí trh.
Kritici Ficova kroku proto argumentují, že šlo spíše o politické gesto, než ekonomickou nutnost. Podle analýzy Slovenské společnosti pro zahraniční politiku z června 2024 „neexistují žádné důkazy, že by export elektřiny na Ukrajinu ohrožoval stabilitu slovenské sítě nebo zvyšoval ceny pro domácnosti“.
Mezinárodní reakce a dopady na vztahy v regionu
Slovenský krok nezůstal bez odezvy. Evropská unie opakovaně vyzvala Slovensko, aby zohlednilo humanitární situaci na Ukrajině. Eurokomisařka Kadri Simson označila export elektřiny za „zásadní pro přežití ukrajinského obyvatelstva v zimních měsících“. I český premiér Petr Fiala apeloval na slovenského partnera, aby „nepoužíval energetiku jako politickou zbraň“.
Napětí se projevilo i v rámci Visegrádské čtyřky, kde se Maďarsko a Polsko postavily spíše na stranu Slovenska, zatímco Česko volá po solidaritě s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil rozhodnutí za „nepřátelský akt“ a slovenského premiéra obvinil z proruské politiky.
Někteří analytici varují, že podobné kroky mohou narušit jednotu v boji proti ruské agresi a ohrozit i poválečnou rekonstrukci Ukrajiny, která bude na dovozu elektřiny v nejbližších letech závislá.
Jak dál? Možné scénáře a budoucí vývoj
Situace zůstává napjatá a další vývoj bude záviset na několika faktorech. Pokud Slovensko nezmění svůj postoj, bude Ukrajina muset hledat nové zdroje elektřiny v EU nebo investovat do rychlé obnovy své infrastruktury. To však může trvat roky a stát miliardy eur.
Na druhou stranu, pokud se zvýší tlak Evropské unie, může být Slovensko donuceno své rozhodnutí přehodnotit. V červnu 2024 jednala Evropská komise o možnosti finanční kompenzace pro slovenské výrobce elektřiny, kteří by vývoz obnovili. Podle informací slovenských médií by šlo o částku až 100 milionů eur ročně.
Otázkou také je, zda se Slovensko nevystavuje riziku mezinárodní izolace. V době, kdy se EU snaží posílit svou energetickou bezpečnost a solidaritu, může být použití energetiky jako „klacku“ v politickém boji kontraproduktivní.
Závěr
Rozhodnutí slovenské vlády Roberta Fica zastavit export elektřiny na Ukrajinu je jedním z nejdiskutovanějších kroků posledních měsíců. Zatímco oficiálním důvodem má být ochrana domácího trhu a spotřebitelů, data ukazují, že šlo spíše o politické gesto než o ekonomickou nutnost. Pro Ukrajinu znamená tento krok nejen zvýšení energetických problémů, ale také vyšší závislost na dražších dodavatelích. Mezinárodní reakce jsou převážně kritické a situace ukazuje, jak silně je energetika v Evropě provázaná s politikou. Další vývoj bude záviset na tlaku Evropské unie, ochotě Slovenska ke kompromisu a schopnosti Ukrajiny najít nové zdroje v obtížné době.
