.png)
Sbohem, Jiří Witzany: Osobnost, která formovala ČVUT
S těžkým srdcem se loučíme s významnou osobností českého vzdělávacího a vědeckého sektoru, Jiřím Witzanym, který zemřel po těžké nemoci ve věku 84 let. Jeho odchod zanechává v akademické komunitě velkou mezeru, ale jeho odkaz zůstane živý po generace.
Jiří Witzany se narodil v roce 1939 a většinu své profesní kariéry spojil s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT), kde působil nejen jako pedagog a vědec, ale také v letech 1997-2005 jako rektor této prestižní instituce. Jeho vedení ČVUT bylo charakteristické důrazem na modernizaci výuky, rozvoj mezinárodních vztahů a podporu vědeckého výzkumu.
Pod jeho rektorstvím ČVUT prošlo několika významnými změnami, které pomohly zvýšit jeho prestiž a kvalitu. Například zavedení nových studijních programů, které lépe reflektovaly aktuální potřeby trhu práce a technologický pokrok. Díky jeho vizionářskému přístupu se ČVUT stalo více otevřené mezinárodní spolupráci, což přineslo studentům a akademickému personálu nové příležitosti pro výměnné pobyty a společné výzkumné projekty.
Jeho závazek k excelenci v technickém vzdělávání byl evidentní nejen ve zvýšené úrovni výuky a výzkumu, ale i ve zlepšení infrastruktury univerzity. Za jeho éry byly renovovány staré budovy a postaveny nové, což výrazně zlepšilo podmínky pro studenty i akademický tým.
Jiří Witzany byl také známý svou schopností inspirovat a motivovat mladé lidi k dosažení jejich akademických a profesních cílů. Jeho bývalí studenti často hovoří o něm jako o mentoru, který uměl vzbudit zájem o technické obory a vědu.
Jeho smrt je velkou ztrátou nejen pro ČVUT, ale pro celou akademickou a vědeckou komunitu v České republice. Jiří Witzany nebyl jen rektorem a vědcem, byl to člověk, který žil pro vzdělání a jeho rozvoj. Jeho odkaz a dopad na české technické vzdělávání bude připomínán ještě dlouho po jeho odchodu.
V těchto dnech, kdy se s ním loučíme, si připomínáme jeho neúnavnou práci, odhodlání a vášeň pro vzdělání, které změnily mnoho životů. Odpočívej v pokoji, Jiří Witzany.
