Politická aliance Andreje Babiše a Viktora Orbána patří k nejpozoruhodnějším fenoménům současné středoevropské politiky. Bývalý český premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně zdůrazňuje svou blízkost s maďarským premiérem Viktorem Orbánem – ať už na předvolebních billboardech, v televizních debatách, nebo na sociálních sítích. Proč však Babiš sází právě na Orbána, jaké jsou důvody této strategie a co si od ní slibuje? Tento článek nabízí hlubší pohled na motivace, společné zájmy i rizika této neobvyklé politické dvojice.
Babiš a Orbán: Dvojice, která přitahuje pozornost
Andrej Babiš dlouhodobě zaujímá v české politice pozici pragmatického podnikatele, který se nebojí jít proti proudu. Partnerství s Viktorem Orbánem, jenž je v EU považován za symbol tzv. „neliberální demokracie“, proto může na první pohled překvapit. Oba politici se setkávají pravidelně – například v roce 2022 navštívil Babiš Orbána v Budapešti, aby jej podpořil před maďarskými volbami. V lednu 2023 pak Orbán přijel na Babišovu předvolební akci v Ústí nad Labem.
Babiš otevřeně tvrdí, že s Orbánem sdílí podobný pohled na řadu klíčových témat: migraci, suverenitu národních států, vztah k Bruselu i energetickou politiku. Veřejně proslul sloganem „S Orbánem a nikdy jinak“, který se stal kontroverzním symbolem jeho kampaně.
V roce 2022 označila agentura STEM v průzkumu 45 % české populace za spíše kritické k EU – právě na tuto skupinu Babiš s Orbánem cílí.
Hlavní důvody Babišovy orientace na Orbána
Proč se však Andrej Babiš staví tak okatě po bok maďarského premiéra? Motivací je hned několik:
1. $1: Orbán vládne Maďarsku od roku 2010 a dokázal oslovit početnou skupinu voličů, kteří se obávají globalizace, migrace a ztráty národní identity. Babiš sleduje Orbánův recept na volební úspěch: silný vůdce, důraz na rodinu, odpor k migraci a kritika EU. 2. $1: Visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) často vystupuje jednotně v otázkách migrace nebo energetiky. Babiš a Orbán byli viditelnými tvářemi této spolupráce, zejména během migrační krize v roce 2015. 3. $1: Pro část voličů je Brusel synonymem byrokracie a elitářství. Babiš s Orbánem aktivně podporují narativ, že národní státy by měly mít větší slovo než centrální instituce EU. 4. $1: Maďarsko je jednou z mála zemí, kde Agrofert – holding, který Babiš založil – masivně investuje. Právě během Orbánovy vlády zde Agrofert získal významné dotace a rozšířil své podnikání.Jaké výhody přináší Babišovi spojení s Orbánem?
Babišova orientace na Orbána přináší několik konkrétních benefitů, ačkoliv i výrazná rizika. Mezi hlavní výhody patří:
- $1: Podle průzkumu agentury Median z roku 2023 považuje 38 % Čechů migraci za největší problém EU. Babiš s Orbánem tuto obavu využívají ve svých kampaních. - $1: Orbán i Babiš ovládají významnou část médií ve svých zemích. Babišův mediální dům Mafra patří k největším v Česku, Orbánova vláda kontroluje řadu maďarských médií. - $1: Babiš se může prezentovat jako klíčový hráč v evropské „anti-establishment“ scéně, což mu zajišťuje pozornost i podporu podobně smýšlejících politiků v Evropě. - $1: V letech 2014–2022 získaly společnosti z holdingu Agrofert v Maďarsku dotace v hodnotě přesahující 5 miliard Kč.Orbánův model: Inspirace pro Babiše, nebo varování?
Viktor Orbán je v Maďarsku často vnímán jako garant stability, ovšem v zahraničí čelí ostré kritice za omezování médií, zásahy do justice i přerozdělování evropských fondů. Jeho model „neliberální demokracie“ znamená:
- Centralizaci moci: Orbánova strana Fidesz má od roku 2010 v parlamentu ústavní většinu, která jí umožňuje měnit ústavu. - Omezování svobody médií: Podle Reportérů bez hranic je Maďarsko na 72. místě v žebříčku svobody médií (2023). - Útoky na nezávislou justici a nevládní organizace: Evropská komise vede s Maďarskem několik řízení kvůli porušování právního státu.Babiš kritiku Orbána odmítá jako „nepřátelskou propagandu“ a tvrdí, že české instituce jsou dostatečně silné, aby podobné excesy neumožnily. Přesto však jeho dlouhodobá orientace na Orbána vyvolává otázky ohledně hodnot, které by v případě návratu do vlády prosazoval.
Reakce veřejnosti a opozice: Rozděluje, nebo spojuje?
Babišův příklon k Orbánovi je v Česku silně polarizující. Zatímco část voličů hnutí ANO oceňuje „ochranu před Bruselem a migrací“, liberálněji smýšlející část společnosti bije na poplach.
Průzkumy ukazují, že: - 54 % Čechů podle agentury Kantar CZ (2023) nevěří, že by Česko mělo přijmout Orbánův styl politiky. - 41 % respondentů však považuje Orbána za „silného lídra“, který „brání zájmy své země“.Opozice Babišovi vyčítá, že kopírováním Orbánových metod podrývá důvěru v demokratické instituce a posiluje populistické nálady. Politologové upozorňují, že podobné strategie mohou krátkodobě přinést volební body, ale dlouhodobě rozdělují společnost.
Srovnání: Babišova a Orbánova politika v číslech
Následující tabulka ilustruje některé klíčové rozdíly a podobnosti mezi Babišovým a Orbánovým stylem vládnutí:
| Oblast | Babiš (ČR, 2017-2021) | Orbán (Maďarsko, 2010-2024) |
|---|---|---|
| Postoj k EU | Kritický, ale nevolá po odchodu | Silná kritika, časté blokace rozhodnutí |
| Kontrola médií | Vlastní Mafru (Blesk, iDNES), ale pluralita médií zachována | Konzolidace většiny médií pod vládní kontrolou |
| Volební výsledky | ANO: 29,6 % ve volbách 2021 | Fidesz: 54,1 % ve volbách 2022 |
| Dotace Agrofertu v zemi | cca 13 mld. Kč za 2014-2021 (ČR) | 5 mld. Kč za 2014-2022 (Maďarsko) |
| Migrace | Odmítá kvóty, kritizuje EU | Postavil plot na hranici, tvrdá rétorika |
Shrnutí: Co čekat od Babišovy orientace na Orbána?
Andrej Babiš sází na spojení se silným a kontroverzním lídrem, protože v tom vidí možnost oslovit voliče, kteří se obávají ztráty suverenity, migrace a globalizace. Zároveň těží z byznysových příležitostí a mediálního vlivu, který mu partnerství s Orbánem přináší.
Tato strategie však není bez rizika: může vést k dalšímu rozdělování společnosti, oslabení důvěry v demokratické instituce a izolaci Česka na evropské scéně. Odpověď na otázku, zda Babiš skutečně může „vládnout po vzoru Orbána“, závisí nejen na jeho politické síle, ale i na odolnosti české společnosti a institucí.
