Ceny ropy na světových trzích opět lámou rekordy a jejich dopad se citelně promítá nejen do nákladů na pohonné hmoty, ale i do diskusí o udržitelnosti letecké dopravy. V posledních týdnech se v evropských politických kruzích rozvířila debata o takzvaném „létajícím cirkusu“ — fenoménu, kdy letecké společnosti provozují prázdné nebo téměř prázdné lety pouze proto, aby si udržely přidělená letištní sloty. S rostoucí cenou ropy však vyvstává otázka: zastaví drahý benzín tuto neudržitelnou praxi rychleji než regulace? A jak se k tomu staví čeští europoslanci?
Fenomén prázdných letů: Proč „létající cirkus“ vzniká?
Letecké společnosti v Evropě čelí specifickému problému: aby si udržely práva na vzletové a přistávací časy (tzv. sloty) na nejvytíženějších letištích, musejí tyto sloty využít alespoň z 80 %. Pokud tuto podmínku nesplní, hrozí jim, že o sloty přijdou a získají je jiní dopravci. Výsledkem je vznik „létajícího cirkusu“, kdy aerolinky provozují i lety s minimálním obsazením, někdy zcela bez cestujících — jen proto, aby splnily byrokratickou podmínku.
Podle údajů Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL) bylo v roce 2022 v Evropě odhadem více než 15 000 prázdných nebo téměř prázdných letů. To představuje enormní náklady nejen pro samotné aerolinky, ale i pro životní prostředí — každý takový let znamená stovky tun zbytečně spáleného paliva a vyprodukovaného CO2.
Cena ropy a její vliv na letecký provoz
Od počátku roku 2024 vzrostla cena ropy Brent o více než 18 %, a v dubnu se držela kolem 90 dolarů za barel. Pro aerolinky, jejichž náklady na palivo tvoří 20–30 % celkových výdajů, znamená tento růst zásadní zásah do rozpočtu. Například Lufthansa v roce 2023 utratila za palivo více než 7 miliard eur — a každé další zdražení ropy se okamžitě promítá do provozních nákladů.
Zdražující ropa tak vytváří na letecké společnosti dvojí tlak: na jedné straně je nutí šetřit a optimalizovat provoz, na druhé straně však stále platí pravidla pro sloty, která motivují k neekonomickým letům. Některé aerolinky již začaly „létající cirkus“ omezovat, protože provoz prázdných letadel při současných cenách paliv přestává dávat ekonomický smysl.
Srovnání: Ekonomické a ekologické dopady prázdných letů
Abychom pochopili, jak je „létající cirkus“ neudržitelný, pojďme si srovnat ekonomické a ekologické náklady jednoho prázdného letu na trase Praha–Frankfurt (cca 500 km):
| Parametr | Prázdný let (Boeing 737) | Standardní obsazený let |
|---|---|---|
| Spotřeba paliva | cca 2 500 litrů | cca 2 700 litrů |
| Emise CO2 | 6 250 kg | 6 750 kg |
| Tržby z prodeje letenek | 0 € | cca 15 000 € |
| Náklady na palivo (při 0,90 €/l) | 2 250 € | 2 430 € |
Jak je z tabulky patrné, ekonomická ztráta z prázdného letu je zřejmá — žádné tržby, pouze náklady. Přitom emise CO2 jsou téměř stejné jako u plného letu, což z ekologického pohledu dává vznikající praxi alarmující rozměr.
Názory českých europoslanců: Šance na regulaci?
Evropský parlament začal v posledních měsících intenzivně jednat o změně pravidel týkajících se letištních slotů. Čeští europoslanci napříč politickým spektrem se shodují, že „létající cirkus“ je neudržitelný a podporují návrhy na flexibilnější pravidla.
Ondřej Kovařík (ANO, Renew Europe) uvedl: „V době klimatické krize a energetických turbulencí nemůžeme tolerovat zbytečné lety. Je načase upravit pravidla tak, aby reflektovala realitu a potřeby trhu.“ Podobně se vyjádřila i Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), který dodal, že „ekonomická i ekologická racionalita velí snížit nebo zcela zrušit povinnost operovat sloty za každou cenu.“
Někteří poslanci navrhují, aby byla povinnost využití slotů snížena z 80 % na 50–60 %, případně úplně pozastavena v krizových obdobích (například při pandemii nebo výrazném růstu cen paliv). Evropská komise již zvažuje možnost úpravy pravidel, která by reflektovala aktuální situaci na trhu a vedla k omezování zbytečných letů.
Mezinárodní tlak a příklady dobré praxe
Téma „létajícího cirkusu“ není aktuální jen v Evropě. Také v USA a v Asii čelí letecké společnosti podobným výzvám, byť jejich pravidla pro sloty jsou často méně přísná.
V roce 2020, během první vlny pandemie covidu-19, přistoupily například Spojené státy k dočasnému pozastavení pravidel pro sloty na klíčových letištích, čímž se počet prázdných letů během několika týdnů snížil o více než 90 %. IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) dlouhodobě volá po větší flexibilitě v pravidlech, aby se minimalizoval ekonomický i ekologický dopad.
Evropa nyní čelí tlaku nejen ze strany environmentálních organizací, ale i samotných aerolinek, které si uvědomují, že s dalším růstem cen ropy je provoz prázdných letů neudržitelný. V roce 2023 například Brussels Airlines oznámily, že zrušily více než 3 000 plánovaných prázdných letů, čímž ušetřily přes 7 milionů eur na nákladech a snížily emise o 13 000 tun CO2.
Budoucnost: Stopne cena ropy „létající cirkus“?
Zatímco v minulosti byla hlavním motorem změn spíše regulace, v roce 2024 se zdá, že trh sám začíná praxi prázdných letů omezovat. S rostoucími cenami ropy a s přísnějšími požadavky na udržitelnost se provoz „létajícího cirkusu“ stává stále méně obhajitelným.
Podle analýzy společnosti McKinsey & Company může při současném trendu zdražování paliv dojít ke snížení počtu prázdných letů v Evropě až o 70 % do konce roku 2024. Zároveň však hrozí, že některé menší aerolinky, které jsou na sloty existenčně závislé, budou pod tlakem ekonomicky nepřežitelné situace.
Vše nasvědčuje tomu, že kombinace tržních sil a politických změn povede k zásadnímu omezení této praxe. Čeští europoslanci mají v rukou možnost ovlivnit evropskou legislativu tak, aby slotová pravidla byla pružnější a reflektovala jak ekonomické, tak ekologické zájmy.
Shrnutí: Co čeká „létající cirkus“ v roce 2024 a dál?
Růst cen ropy, tlak veřejnosti na udržitelnost a změny v evropské politice společně vytvářejí prostředí, ve kterém se „létající cirkus“ stává přežitkem. Čeští europoslanci se staví za změnu pravidel, která by omezila prázdné lety a snížila jejich negativní dopad na životní prostředí i ekonomiku leteckých společností.
I když zatím není jasné, jak rychle a v jaké podobě nová pravidla vzniknou, je zřejmé, že současný vývoj na trhu s ropou může být katalyzátorem zásadních změn. Letecký průmysl čeká období transformace, které může vést k větší efektivitě a udržitelnějšímu rozvoji.
| Rok | Průměrná cena ropy (USD/barel) | Odhadovaný počet prázdných letů v Evropě |
|---|---|---|
| 2021 | 69 | 20 000 |
| 2022 | 100 | 15 000 |
| 2023 | 83 | 9 000 |
| 2024 (odhad) | 90 | 5 000 |
Je tedy pravděpodobné, že cena ropy bude hrát v příštích měsících klíčovou roli v tom, zda tento fenomén opravdu skončí. Finální slovo ale budou mít politici — a čeští europoslanci deklarují, že jsou připraveni změny podpořit.