Obrat v britské společnosti: Proč by dnes většina Britů podpořila návrat do EU
Před osmi lety byla Velká Británie na rozcestí. Referendum o vystoupení z Evropské unie v roce 2016 rozdělovalo rodiny, přátele i britskou politickou scénu. Výsledek byl těsný – 51,9 % voličů se vyslovilo pro odchod z EU. Dnes, v roce 2024, se však společenská nálada výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují, že více než 55 % obyvatel Spojeného království by podpořilo návrat své země do Evropské unie. Co stojí za touto změnou postoje a jaké jsou vyhlídky na případný návrat? V tomto článku se podíváme na aktuální čísla, příčiny posunu veřejného mínění a možný dopad na politiku Spojeného království i Evropy.
Vývoj veřejného mínění: Jak se změnila nálada Britů?
Brexit byl v roce 2016 prezentován jako cesta k větší suverenitě, kontrole hranic a silnějšímu postavení Británie ve světě. Po téměř dekádě se však ukazuje poměrně odlišná realita. Průzkum agentury YouGov z dubna 2024 uvádí, že 55 % Britů by dnes hlasovalo pro návrat do EU, zatímco pouze 31 % stále podporuje setrvání mimo evropský blok. Zbylých 14 % je nerozhodnutých.
Mezi mladými do 35 let je podpora návratu dokonce ještě vyšší – přes 70 %. Vysoká je také mezi obyvatelstvem Skotska a Londýna. Naopak největší odpor ke členství v EU zůstává mezi starší populací ve věku nad 60 let a v některých průmyslových regionech Anglie.
Vývoj preferencí v čase ukazuje následující tabulka:
| Rok | Pro návrat do EU (%) | Pro setrvání mimo EU (%) | Nerozhodnutí (%) |
|---|---|---|---|
| 2016 (referendum) | 48,1 | 51,9 | 0 |
| 2020 | 46 | 45 | 9 |
| 2022 | 51 | 40 | 9 |
| 2024 | 55 | 31 | 14 |
Tento trend ukazuje, že odpor k Brexitu roste s časem, zejména mezi mladšími generacemi, které se cítí být mimo EU ochuzeny o příležitosti.
Ekonomické důsledky Brexitu: Realita versus očekávání
Jedním z hlavních argumentů pro odchod z EU byla představa silnější britské ekonomiky a většího prostoru pro vlastní obchodní dohody. Skutečnost je ovšem odlišná. Podle dat Statistického úřadu Spojeného království (ONS) klesl britský export do EU od roku 2016 o 13 %. Studie London School of Economics z roku 2023 uvádí, že samotné britské HDP je nyní o 4 % nižší, než by bylo, kdyby Británie zůstala v EU.
Dalším problémem je inflace. V roce 2022 a 2023 byla inflace v Británii setrvale vyšší než v hlavních evropských ekonomikách – v srpnu 2023 dosáhla 6,7 %, zatímco průměr eurozóny byl 5,2 %. Výrazně vzrostly ceny potravin a energií. Britský potravinářský průmysl také trpí nedostatkem pracovní síly, protože po Brexitu odešlo přes 500 000 zaměstnanců z EU.
Také malé a střední podniky čelí složitějším celním procedurám a administrativě. Podle průzkumu Britské obchodní komory z března 2024 označilo 61 % exportérů do EU nové obchodní podmínky za „výrazně komplikovanější“ než před Brexitem.
Dopad na každodenní život: Od cestování po zdravotnictví
Brexit ovlivnil život milionů Britů v každodenní praxi. Cestování po Evropě, které bylo pro Brity po desetiletí samozřejmostí, je nyní spojeno s nutností pasových kontrol, omezením délky pobytu a často i vyššími poplatky za mobilní data. Studenti ztratili možnost účastnit se programu Erasmus, což každoročně znamená méně než 10 000 britských studentů na evropských univerzitách oproti době před rokem 2020.
Velký dopad pocítil také britský zdravotnický systém NHS. Nedostatek personálu je částečně způsoben odchodem tisíců zdravotníků z EU. V roce 2023 bylo v NHS o 18 % méně sester a lékařů původem z EU než v roce 2016.
Zásadní změny postihly také britské občany žijící v zahraničí. Přes 1,3 milionu Britů žije v EU, většina z nich v Španělsku, Francii a Německu. Po Brexitu musí žádat o pobytová povolení a jejich zdravotní pojištění je složitější.
Politické důsledky a možné scénáře návratu
Změna nálady ve společnosti se začíná promítat i do britské politiky. Přestože hlavní politické strany – Konzervativci i Labouristé – zatím návrat do EU oficiálně neprosazují, tlak veřejnosti roste. Malé strany jako Liberal Democrats či nově vzniklé hnutí Rejoin EU již návrat do EU otevřeně podporují.
V roce 2024 se očekávají parlamentní volby, ve kterých může být otázka vztahu k EU jedním z hlavních témat. Analytici z think-tanku UK in a Changing Europe odhadují, že v případě výrazného vítězství proevropských sil by mohla být otázka nového referenda na stole již v roce 2026.
Scénáře možného návratu do EU jsou ovšem složité. Evropská unie by musela s návratem Británie souhlasit a pravděpodobně by požadovala dodržování europráva včetně Schengenské dohody nebo přijetí eura, což by bylo v Británii kontroverzní.
Srovnání: Velká Británie versus ostatní evropské státy mimo EU
Pro lepší představu, jaký je život mimo EU, lze srovnat situaci Británie s dalšími evropskými zeměmi, které nejsou členy Unie – například s Norskem a Švýcarskem. Obě tyto země mají s EU úzké vztahy, ale musí akceptovat mnoho pravidel bez možnosti je ovlivňovat.
| Země | Členství v EU | Přístup na jednotný trh | Volný pohyb osob | Možnost hlasovat v EU |
|---|---|---|---|---|
| Velká Británie | Ne | Omezený | Ne | Ne |
| Norsko | Ne | Ano (EHP) | Ano | Ne |
| Švýcarsko | Ne | Částečně | Ano | Ne |
| Francie | Ano | Ano | Ano | Ano |
Británie si po Brexitu zvolila cestu „třetí země“, což znamená složitější přístup na evropský trh a absenci volného pohybu osob. Oproti Norsku nebo Švýcarsku nejsou Britové součástí Evropského hospodářského prostoru, což přináší další omezení.
Pohled mladé generace: Proč chtějí zpět do EU?
Největším motorem změny nálady ve společnosti jsou mladí Britové. Generace Z a mileniálové vidí v EU především příležitosti k cestování, studiu a práci. Podle průzkumu Ipsos Mori z března 2024 by až 78 % lidí ve věku 18–34 let podpořilo návrat do EU. Tato generace v roce 2016 často ještě nemohla volit nebo byla v menšině.
Příběhy mladých, kteří přišli o možnost studovat v zahraničí, nebo těch, kteří obtížně hledají práci na evropském trhu, jsou častým tématem britských médií. Organizace jako „Our Future, Our Choice“ nebo „Young Europeans“ aktivně lobují za nové referendum a návrat do Unie.
Shrnutí: co dál s britskými ambicemi v Evropě?
Velká Británie je v bodě, kdy otázka jejího vztahu k Evropské unii opět rezonuje společností. Zatímco v roce 2016 dominovala představa „získání kontroly zpět“, dnes se stále více obyvatel ptá, co přesně Británie ztratila. Ekonomická data, zkušenost s cestováním i každodenní životní realita ukazují, že odchod z EU přinesl více komplikací než výhod.
Podpora návratu do EU je nyní vyšší než kdykoli od referenda v roce 2016. Budoucnost však závisí na tom, zda se promění i na politické scéně – a zda bude existovat ochota a možnost najít kompromis s Bruselem. Jedno je však jisté: debata o britské evropské budoucnosti zůstává aktuální a ve společnosti sílí hlas těch, kteří si přejí změnu.
