Kauza DPP očima Witowského: Proč si údajné korupce nevšiml?
Kauza pražského Dopravního podniku (DPP) otřásá tuzemskou politikou i veřejným míněním už několik let. Když letos v červnu před soud předstoupil bývalý náměstek primátora Adam Scheinherr a někdejší generální ředitel DPP Petr Witowski, upřela se pozornost právě na jejich výpovědi. Překvapivě zazněla slova, že si Witowski během svého působení ničeho podezřelého nevšiml. Proč to vyvolalo tak silné reakce? Jaká fakta se v případu objevují a co jejich svědectví znamená pro další vývoj kauzy? Podívejme se na detaily a širší kontext této mediálně sledované aféry.
Petr Witowski: Klíčová postava DPP i v soudní síni
Petr Witowski stál v čele Dopravního podniku hlavního města Prahy od roku 2018 do 2024. Do funkce byl jmenován s pověstí zkušeného manažera, jehož hlavním úkolem mělo být stabilizovat jeden z největších českých podniků s více než 11 000 zaměstnanci a ročním rozpočtem přes 20 miliard korun. DPP ročně přepraví okolo 1,2 miliardy cestujících, což z něj činí největší městského dopravce v Česku.
V roce 2022 však začala Policie ČR vyšetřovat podezření na rozsáhlou korupci a manipulaci veřejných zakázek v DPP. Do případu byli zapleteni významní podnikatelé i politici, včetně lobbisty Michala Redla nebo bývalého náměstka primátora Adama Scheinherra. Média přinesla informace o údajném rozdělování desítek milionů korun na úplatcích v rámci zakázek na servis vozidel nebo rekonstrukce stanic.
Při letošním soudním jednání Witowski prohlásil, že si žádných nestandardností v hospodaření podniku nevšiml. „O žádné korupci jsem nevěděl, s podezřelými firmami jsem nepřicházel do kontaktu,“ řekl před soudem. Tato slova vyvolala vlnu kritiky i pochybností, zda mohl šéf tak velkého podniku skutečně přehlédnout stamilionové machinace.
Jak fungovala domnělá korupce v DPP? Přehled hlavních obvinění
Vyšetřování DPP odhalilo, že mezi lety 2018–2022 mohlo dojít ke zmanipulování více než 15 veřejných zakázek v hodnotě přes 1,5 miliardy korun. Nejčastěji se jednalo o zakázky na servis vozidel, dodávky technologií a stavební práce ve stanicích metra.
Podle policejních spisů měl být hlavním organizátorem lobbista Michal Redl, který údajně ovlivňoval rozhodování o vítězích tendrů skrze síť kontaktů v DPP i na magistrátu. Úplatky podle policie dosahovaly až 10 % hodnoty zakázek, což v některých případech znamenalo částky v řádu milionů korun.
Mediálně nejznámější je případ zakázky na servis vlaků metra, kde měla vítězná firma údajně odvádět povinný „desátek“ zpět zprostředkovatelům. Policie při domovních prohlídkách zabavila také šifrované telefony, hotovost v hodnotě přes 30 milionů korun a luxusní vozy.
Proč si Witowski údajné korupce nevšiml? Argumenty a možné důvody
Witowski během výpovědi opakovaně zdůraznil, že vedení DPP je natolik komplexní, že generální ředitel nemůže znát všechny detaily jednotlivých zakázek. „Můj tým měl na starosti 300–400 veřejných zakázek ročně. Většinu z nich připravovali odborní referenti a schvalovali další manažeři,“ uvedl.
Další z jeho argumentů byla striktní hierarchie a vnitřní kontrolní mechanismy. DPP má podle výročních zpráv vlastní oddělení interního auditu, které pravidelně provádí desítky kontrol ročně. Navíc existuje povinnost zveřejňovat všechny zakázky nad 2 miliony korun ve veřejném registru.
Pro srovnání, podívejme se, jak vypadá objem zakázek ve velkých českých firmách:
| Firma | Roční počet zakázek | Hodnota zakázek (mld. Kč) | Počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| DPP | cca 400 | 20 | 11 000 |
| ČEZ | cca 1 200 | 240 | 27 000 |
| Česká pošta | cca 200 | 7 | 27 000 |
Z tabulky je patrné, že DPP sice není zdaleka největší státní firmou, ale ročně spravuje stovky zakázek s vysokou hodnotou. Právě v takovém prostředí se podle Witowského může stát, že informace o nestandardních postupech neproniknou až na úroveň generálního ředitele.
Kritici však upozorňují, že Witowski měl k dispozici řadu varovných signálů – například upozornění z některých oddělení nebo přímo od zaměstnanců. Média také zveřejnila interní e-maily, v nichž manažeři DPP upozorňovali na podezřelé firmy a opakující se vítěze tendrů. Witowski však před soudem uvedl, že žádné konkrétní důkazy nedostal.
Přístup k odhalování korupce v městských firmách: Problémy a výzvy
Kauza DPP ukazuje, jak obtížné může být odhalit sofistikované korupční schéma v prostředí velké městské firmy. Podle dat Transparency International je v Česku ročně odhaleno pouze 7 % korupčních případů ve veřejných zakázkách. Nejčastěji se jedná o zakázky s hodnotou nad 50 milionů korun.
Analýza Ministerstva vnitra z roku 2023 ukazuje, že hlavní slabinou je nedostatečné zapojení whistleblowerů (oznamovatelů) a neochota zaměstnanců obracet se na vnitřní kontrolu. Jen 15 % pracovníků městských firem by bylo ochotno ohlásit podezření na korupci, pokud by se s ním setkali.
Dalším problémem je složitost vnitřních procesů. Velké firmy často schvalují zakázky v několika úrovních, což ztěžuje dohled nad konkrétními rozhodnutími. V případě DPP navíc existuje řada dceřiných společností, které mají vlastní rozpočty a systémy zadávání zakázek.
Reakce veřejnosti, politiků a odborníků na Witowského výpověď
Výpověď Petra Witowského, že si údajné korupce nevšiml, rozdělila odbornou i laickou veřejnost. Zatímco část politiků argumentuje, že vedení tak velkého podniku skutečně nemůže mít detailní přehled o každé zakázce, opozice považuje jeho slova za výmluvu a selhání dohledu.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) v reakci na soudní jednání uvedl: „Je na soudu, aby rozhodl, zda byla kontrolní činnost DPP dostatečná. Pokud selhala, musí nést odpovědnost konkrétní lidé.“ Transparency International naopak kritizovala systémové nastavení zadávání zakázek v DPP a vyzvala k revizi kontrolních mechanismů.
Mezi odborníky na veřejnou správu převládá názor, že podobné případy nelze řešit jen výměnou vedení. Nutností je zpřísnění pravidel pro výběr dodavatelů, větší otevřenost dat a silnější ochrana oznamovatelů. Podle průzkumu agentury STEM z června 2024 považuje 67 % obyvatel Prahy korupci ve veřejných firmách za „významný problém“ a 54 % si myslí, že vedení DPP mělo o machinacích vědět.
Co znamená výpověď Witowského pro budoucnost DPP a boj s korupcí?
Výpověď bývalého šéfa DPP před soudem bude mít zásadní vliv na celý proces. Pokud soud přijme jeho vysvětlení, může to znamenat, že odpovědnost za korupci ponese užší okruh manažerů a externích aktérů. Pokud ale soud dospěje k názoru, že generální ředitel měl vědět o podezřelých zakázkách, může to vést i k trestnímu stíhání vedení podniku.
Případ DPP je varováním pro všechny městské firmy v Česku. Ukazuje, jak snadno lze v komplikovaném systému zadávání veřejných zakázek skrýt nelegální praktiky, pokud nefunguje vnitřní kontrola a není dostatečná transparentnost. Vedení DPP mezitím slibuje zásadní změny: v roce 2024 představil podnik plán na digitalizaci zadávání zakázek a posílení auditu.
Shrnutí: Co si z kauzy DPP a výpovědi Witowského odnést?
Kauza Dopravního podniku Praha ukazuje, jak složité je efektivně řídit velkou městskou firmu a zároveň zabránit korupci. Soudní výpověď Petra Witowského, že si korupce v DPP nevšiml, rozvířila veřejnou debatu – může to být argument pro systémové změny, nebo naopak selhání konkrétního vedení? Jisté je, že případ DPP bude mít dopad nejen na pražský dopravní podnik, ale na celou správu veřejných peněz v Česku.
Zkušenost DPP potvrzuje, že v boji s korupcí je klíčová nejen osobní odpovědnost, ale i nastavení procesů, transparentnost a ochrana oznamovatelů. Další vývoj u soudu ukáže, zda se podaří rozkrýt celý korupční řetězec a nastavit účinnější pravidla do budoucna.
