V posledních měsících českou veřejnou debatou rezonuje otázka, kam směřuje domácí politika a jaké hrozby nebo příležitosti se před Českou republikou otevírají. V souvislosti s tím se objevuje stále častěji varovné srovnání s Maďarskem pod vedením Viktora Orbána. Někteří experti upozorňují, že Česko je v některých ohledech strukturálně i společensky blíže tomu, aby následovalo maďarský model, než si většina občanů připouští. Zatímco Andrej Babiš – dlouho považovaný za hlavního „kandidáta“ na českého Orbána – podle mnohých v poslední době takticky vyčkává, celkové trendy v zemi ukazují, že cesta k autoritářským praktikám může být překvapivě krátká.
V tomto článku se podrobně podíváme na to, proč je česká demokracie zranitelná, jaké konkrétní kroky vedly Maďarsko k „orbánizaci“, jak na tyto tendence reagují politické elity v Česku, a co by znamenalo, kdyby se podobný scénář začal naplňovat i zde. Nabídneme fakta, čísla a srovnání, která pomohou vytvořit si vlastní pohled na tuto klíčovou otázku současnosti.
Jak Maďarsko změnil Viktor Orbán: Fakta a čísla
Maďarsko je často označováno za příklad země, která se během pouhých několika let posunula od liberální demokracie k modelu „řízené demokracie“ či „neliberálního státu“. Viktor Orbán a jeho strana Fidesz se k moci dostali v roce 2010 s drtivou většinou a od té doby provedli několik zásadních změn, které zásadně proměnily politickou a mediální krajinu v zemi:
- Podle údajů institutu Freedom House kleslo skóre Maďarska v oblasti svobody médií mezi lety 2010 a 2023 z 83 na 44 bodů (ze 100 možných). - V roce 2011 byla přijata nová ústava, která výrazně posílila moc vlády na úkor parlamentu a soudů. - Fidesz ovládl přes 80 % regionálních médií, což vedlo k dramatickému omezení prostoru pro nezávislou žurnalistiku. - Od roku 2010 se počet svobodných médií snížil o více než 60 %.Tato čísla ukazují, jak rychle lze změnit charakter fungování státu, pokud vláda získá dostatečně silný mandát a rozhodne se ho využít k posílení své moci na úkor systémových brzd.
Strukturální slabiny české demokracie
Podle expertů je český politický systém v řadě ohledů zranitelný vůči podobným trendům, jaké nastaly v Maďarsku. Nejčastěji zmiňované slabiny zahrnují:
- Nízká důvěra veřejnosti v tradiční instituce. Podle průzkumu STEM z roku 2023 věří Poslanecké sněmovně jen 23 % občanů a vládě dokonce pouze 21 %. - Slabost veřejnoprávních médií, která čelí tlaku na financování i personální obsazení. - Vysoká míra polarizace společnosti, která nahrává jednoduchým populistickým narativům. - Zastaralý volební systém, který může při vhodném rozložení hlasů přinést jedné straně nebo koalici disproporčně silný mandát.Tyto faktory vytvářejí prostředí, v němž by bylo možné – v případě vítězství silně centralizované strany nebo hnutí – provádět obdobné kroky jako v Maďarsku.
Babišova strategie: Vyčkávání a hledání příznivé chvíle
Andrej Babiš je v českém kontextu často zmiňován jako potenciální „český Orbán“. Jeho hnutí ANO v letech 2017–2021 ovládlo vládu s výraznou převahou a Babiš sám opakovaně čelil obviněním z koncentrace moci, střetu zájmů i snahy ovlivňovat veřejnoprávní média. Podle mnoha politologů však současná strategie ANO a jeho lídra není jednoznačně konfrontační.
V posledních dvou letech Babiš často vyčkává, sleduje nálady veřejnosti a spíše vyčkává na vývoj situace v zemi i v Evropě. V roce 2023 například překvapivě odmítl některé radikálnější návrhy z vlastního hnutí, například ohledně zásahů do fungování České televize.
Odborníci však varují, že v případě dramatické změny nálad ve společnosti – například v důsledku ekonomické krize nebo bezpečnostní hrozby – by Babiš mohl velmi rychle přikročit k razantnějším krokům, podobně jako to udělal Orbán v roce 2010. Zkušenost ukazuje, že „čekání na vhodný okamžik“ je jedním z nejúčinnějších nástrojů populistických vůdců.
Srovnání: Maďarsko vs. Česká republika v klíčových oblastech
Přehledná tabulka ukazuje, v čem jsou si Česko a Maďarsko podobné a v čem se liší z hlediska strukturální odolnosti vůči „orbánizaci“:
| Oblast | Maďarsko (2023) | Česká republika (2023) |
|---|---|---|
| Svoboda médií (Freedom House, 0-100) | 44 | 74 |
| Důvěra v parlament (%) | 21 | 23 |
| Podíl veřejnoprávních médií na trhu (%) | 22 | 34 |
| Index vnímání korupce (Transparency Int., 0-100) | 44 | 56 |
| Podpora EU (% obyvatel pro členství) | 39 | 53 |
Z tabulky vyplývá, že Česko si zatím v některých oblastech vede lépe než Maďarsko, například pokud jde o svobodu médií nebo vnímání korupce. Na druhou stranu důvěra v instituce je srovnatelně nízká a podíl veřejnoprávních médií na trhu je rovněž menší, než by bylo optimální pro obranu demokracie.
Kdo a co brání české „orbánizaci“?
Ačkoliv jsou strukturální slabiny zjevné, existuje v Česku řada faktorů, které zatím brání opakování maďarského scénáře:
- Silná občanská společnost: Protesty Milionu chvilek pro demokracii v letech 2019–2021 dokázaly zmobilizovat stovky tisíc lidí, což v Maďarsku po roce 2010 prakticky neexistovalo. - Pluralita médií: Vedle veřejnoprávních médií má v Česku stále velký vliv několik soukromých mediálních domů, které si zachovávají nezávislost. - Fragmentovaná politická scéna: Systém více stran a neochota menších subjektů spolupracovat výrazně snižuje šance na vznik trvalé jednovládní většiny. - Zkušenost s autoritářstvím: Společenská paměť na období komunismu je stále relativně čerstvá a v části společnosti existuje silný odpor proti centralizaci moci.Výzvou do budoucna však zůstává, zda tyto faktory vydrží i v situaci, kdy by došlo k vážné společenské nebo ekonomické krizi.
Jaké jsou scénáře vývoje po volbách 2025?
S blížícími se parlamentními volbami v roce 2025 se debata o možném „orbánovském“ vývoji zintenzivňuje. Politologové vidí několik hlavních scénářů:
1. ANO získá silný mandát, ale bez ústavní většiny. Pravděpodobný scénář, při němž může dojít k tlaku na změny v médiích a posílení vlivu na státní správu, ale bez možnosti zásadních ústavních změn. 2. Vznik široké koalice proti ANO. Tento scénář by znamenal pokračování současné fragmentace a politických kompromisů, ale také možnost zablokovat zásadní změny. 3. Vznik nové populistické síly. V posledních letech roste popularita subjektů jako Přísaha nebo SPD, které mohou sehrát roli „jazýčku na vahách“. 4. Krize a dramatický obrat. V případě nečekané krize může dojít k posílení extrémních hlasů a radikalizaci veřejnosti, což by mohlo otevřít cestu k rychlejší „orbánizaci“.Podle průzkumu agentury Median z dubna 2024 by ANO volilo 32 % lidí, ODS 14 %, SPD 11 %, což ukazuje, že možnost silného vítězství jedné strany je reálná.
Shrnutí: Co Česko může udělat pro obranu demokracie
Zkušenost Maďarska ukazuje, že cesta od liberální demokracie k řízenému režimu může být překvapivě rychlá a nenápadná – pokud se spojí strukturální slabiny systému, nízká důvěra veřejnosti a silný vůdce s jasnou strategií. Česká republika má zatím několik obranných linií, které brání opakování maďarského modelu, ale jejich síla není nevyčerpatelná.
Klíčová je podpora nezávislých médií, posilování důvěry občanů v demokratické instituce a udržení občanské společnosti v aktivní roli strážce demokracie. Ostražitost je na místě: jak ukazuje příklad Maďarska, změny mohou přijít rychleji, než se zdá.
